pondělí 14. května 2018

BOSNA A HERCEGOVINA 2018

...a jarní Chorvatské moře,    27.4. – 8.5.2018

Bosnu (a Hercegovinu) máme projetou „skrz na skrz“ a odsloužených relativně mnoho dní, když se podívám na mapu Balkánu, která mi visí nad stolem, moc místa tam už nezbývá :-) ….….ale prakticky  vždy se  jednalo sice o vícedenní průjezdy ale také pouze o jednodenní zastávky s prohlédnutím toho nejzajímavějšího v okolí. A tak jsme si tentokráte řekli, že jarní Bosna je to pravé ořechové na delší výlet……. 

Cestujeme ovšem „slowtravel“……přiblížení v pátečním odpoledni do Piešťan a další den  nedaleko Zagrebu „překračujeme hranice Balkánu“, což je řeka Sáva..……ale už sedíme v autě moc dlouho, a tak odpoledne kotvíme v nám známém kempu nedaleko Karlovace…….nejsme na závodech, že jo.

Nedaleko Karlovace
Jako hlavní cíl v Bosně máme okolí řek Una a Sana. Nedaleko Bosanské Krupy vytipovaný kemp u řeky kam přijíždíme přes Velikou Kladušu a nádherným kaňonem řeky Uny…..Camping Una.  Shora vidíme, že je nějaký plný…Slovinci si právě v „náš“ termín udělali „obytkový“ sraz. Trochu škoda, ale u řeky je místa dost, a když zmizeli byl kemp prakticky prázdný. Kempík je to perfektní, kvalitně vybavený, majitelé vstřícní……..prostě „ceny mírné, obsluha vzorná“, jak praví klasik.

Bosanska Krupa...prostě Bosna: vedle sebe katolický kostel, mešita a pravoslavný....

Na břehu Uny


S pomocí našich kol se příští  dny věnujeme poznávání okolí Bosanské Krupy, Bosanského Otoku a podobně. Kolem oblíbené šotolinky do Otoku ještě sem tam „pazi mine“ :-)

Malá technická vsuvka: Již doma jsme vyčmuchali luxusní nabídku BH Mobile na datovou simku, 2giga za 10 KM, což je nějakých 130 Kč. No nekup to :-).

Café Havana v Bosanska Krupa

Nejkratší cesta do nejbližší hospody :-)

Před mešitou

Trocha folkloru

Na břehu Uny cestou do Bosanska Otoka

Bosanska Otoka

...ale není třeba se bát, je to pouze výjimečně a vesměs již mají "to nejlepší za sebou"
V perfektním průvodci/knížce o Bosně „Bosna a Hercegovina“ jsme se dočetli, že poměrně atraktivní je rovněž okolí řeky Sana. Přejíždíme tedy do Sanski Most a následně do Sanice. Cestou nádherné krasové planiny, Sanski Most nás moc nenadchnul, Sanica už ano, ale jaksi to stále není ono. Volíme tedy plán B2 a jedeme zpět k Uně ale více k Bihači. Po rekognoskaci několika kempíků sjíždíme do Kulen Vakuf, kde jsme byli loni na podzim. Kulen Vakuf….to je paráda. Opět bajky, tedy MTB….opět Bistro UNA a pstruzi na roštu a Unski Biser.

Kulen Vakuf v NP Una

Kemp v Kulen Vakuf

Bajkovačka kolem Kulen Vakuf

Pod hradem Ostrovica

Hrad Ostrovica
Nějak se kazí počasí, „žereme“ na mobilu levná data pro YR.NO, no ve vnitrozemí v Bosně „nic zvláštního“ a tak ještě na víkend přes hory do Chorvatska na oblíbený Murter, kde si v Jezera a okolí užíváme nádherného přímořského jara a luxusní projížďky na kolech.


Koupačka na Murteru

Luxus bajking 


Paráda....že jo

Závěrem:
Bosna a Hercegovina…….budu se opakovat, ale…velice zajímavá země s převážně maximálně vstřícnými lidmi. Ceny tak o 10% nižší než u nás, někde i více, takové ovoce a zelenina, nebo vajíčka či sýry někde na tržišti …to je téměř „zadarmo“. Pro méně turisticky využívané destinace, kde jsme se tentokrát pohybovali, chybí dostupné turistické mapy, ne všechno člověk „vygůůgluje“ :-). Bosnu jsme si zamilovali už kdysi. 
Chorvatsko……oproti Bosně cenový šok :-), ale to jaro u moře opravdu nemá chybu. Klasičtí rekreanti ještě nepřijeli, sem tam nějaký jachtař, kempy a hospody poloprázdné….i koupat se dá. 










středa 4. dubna 2018

VELIKONOČNÍ VÍNO


29.3 – 2.4.2018



Tak jsme si řekli, že postupné „objevování“ vinařských vesniček a městeček na Jižní Moravě bude určitě zajímavé obohacení našich výletů (spojených s bajkováním) a především na začátku sezóny není od věci najzdit nějaké ty „levné“ kilometry, což u nás v Beskydech je mnohdy problém :-).

Nedočkavě jsme tam tedy vyrazili hned na Velikonoce. Meteorologové nejdřív lákali na vysoké teploty, potom téměř na lyžování a nakonec to bylo počasí takové klasické Velikonoční….tak akurát na hraně na pohodové kolo.


Kemp Pálava. Ve čtvrtek skoro sami.ostatní dny už plno obytek a  ortodoxních obytkářů


Jako „základnu“ jsme zvolili kempík Pálava v Nových Mlýnech, přece jen v noci ještě zima a elektrika je elektrika. Tam jsme sezónu (toho kempu) loni v listopadu zavírali a letos tak otvírali :-).


Kolem Dyje do Bulhar

Také kolem Dyje

Jedno ze slepých ramen

Pavlov - Obecní vinotéka

Klasika nad Pavlovem

A další klasika, tentokrát nad Věstonicemi (Dolními)


…..a tak jsme na kolech „proregognoskovali“ několik (nám) neznámých i známých míst jako Pavlov, Věstonice, Bulhary, Nejdek, Strachotín, Šakvice…..samozřejmě především s cílém ochutnat nějaký ten „Vlašák“ a podobně. Autem pak, při cestě tam a zpět zrekognoskovali další perspektivní místa, jako Bořetice, Němčíčky, Kobylí, Velké Bílovice, Vrbice a podobně.


Sklepy ve Vrbicích



Bylo fajn a jeden Vlašák jsme dokonce dovezli až domů  :-)

pondělí 19. února 2018

V KRÁSNÝCH LIPTOVSKÝCH REVÚCACH

16.2 - 18.2.2018  …tentokráte v Revúci Nižnej

....a o 14 dní později 2. - 4.3. opět

Vždycky, když přijedeme do Liptovských Revúc, vzpomenu si na kamaráda Zdeňka, který mi Revúce pomohl kdysi „objevit“. Ale asi zbytečná nostalgie……“čo bolo to bolo“, takže dále.

Tentokrát jsme pro náš relaxačně/odpočinkově/skialpový (spíše skituringový :-) ) víkend zvolili Nižnou Revúcu. Na ubytování tam „objevili“ Penzion Jana o kterém nutno říci….že perfektní. Klasicky zakomponovaný do dědiny jakou Revúce jsou, téměř celý ve dřevě. Škoda, nebo dobře (?) že úplně prázdný. Prý „kdysi“. Když bylo v provozu lyžařské středisko (které je hned za plotem) býval přes zimu plný, teď již částečně jen v létě.

V pátek večer ještě třeba „okoštovat“ obě dvě hospody, které v Nižnej Revúci jsou. Klasická krčma, i když zrenovována, = pivo za EURo, borovička za 0,60 :-). Druhá, Penzion Čierny Kameň, mají vlastní pivo za 1,50 a fajn výběr jídla za solidní ceny.

Hore grůňom směrem na Kočitou

Dominantní Rakytov

A všudypřítomný Čierny Kameň



Sobotní výletík na lyžích po neprovozované sjezdovce (svého času zde jezdila prý nejdelší poma na Slovensku) směrem na Končitou. Dolů pak nádherným prašanem, no níže ho mohlo být o něco více. Odpoledne pak společně s místními štamgasty kus hokeje Slovensko – Slovinsko :-).
A pohádky je konec :-), sned jen…určitě se vrátíme.

Závěrem. Pár posledních zkušeností a celkový vývoj mne donutily k malému zamyšlení "Jak dále na skialpech?"
Záměrně neříkám ve skialpinismu……původní „horské lyžování“ tedy to bez vleků a lanovek, se
totiž v poslední době mnohonásobně proměnilo. Dalo by se říci: „těm marketérům se to podařilo“ :-), podařilo vnutit téměř každému druhému, že……?
Ještě poměrně dobře pamatuju dobu, kdy koupit někde Silvretu nebo obdobné vázání byl celkem kumšt. Dneska je nabídka materiálu  neskutečná, mám dojem, že téměř větší než na běžné sjezdové lyžování. Samozřejmě, že ta nabídka jde za tím davem, který marketéři přesvědčili, že nic jiného, než pohyb po horách není dostatečně „IN“…v zimě samozřejmě na „skialpech“. A samozřejmě, že celý tento systém vtlačil do hor celý vzorek společnosti, tedy lidi dobré, lidí obyčejné, lidi průměrné ale také lidi-hajzly.
Podle toho samozřejmě vypadá přetlak v dolinách, na horách, v exkluzivních skialpových destinacích či místech už není téměř k hnutí a v oblíbených sjezdech se nedá hovořit o lyžování ve volném terénu, to bývá něco takového jako  severní sjezdovka na Lysé Hoře v létech 80tých a starších. Záměrně nepíšu o bezpečnosti, to by byla zcela jiná kapitola, že jo = „absolvuju dvojdenní lavinový kurz, koupím airbagový batoh a hurá do hor, nic se mi nemůže stát“

Zatím :-) i na Slovensku lze najít destinace, kde „skialpinisté“ všeho druhu ještě nejsou výrazně přemnoženi, ale také tato místa pomalu řídnou……………….

úterý 2. ledna 2018

CHORVATSKÉ MOŘSKÉ VÁNOCE

21.12. - 28.12.2017

Že na Vánoce u moře…toho nejbližšího jižního……..“vetli“ jsme trochu volna mezi Vánoce (včetně) a Nový rok  vzali ALM(íka) a „vypadli z kavárny“, jak se říká.

Nejbližší jižní moře je v Chorvatsku, možná někdo namítne, že ve Slovinsku, ale tam je ho jen kousek. Takže vytipovaných pár záchytných bodů (zimní kempy byly podmínkou, přece jen Vánoční komfort je třeba) a jedéém.  Před tím ještě dilema, vzít či nevzít sebou také kola, no nakonec vyšlo nevzít :-) , po zkušenostech je to tak na hraně, určitě se jezdit dá, ale třeba být více oblečen a to pro mne na kole není to pravé ořechové.

Na Slovinské dálnici u Postojné
První záchytný bod, kemp Porto Sole ve Vrsaru. Cestou, pravda, nepotkáváme ani jednu obytku či dodávku, či karavan…to tam snad budeme sami?? Nikoliv. Odpoledne příjemné přivítání na recepci, sice aktuálně nefungovala elektřina ale za hoďku to „rozchodili“. Přemlouvání recepčním abychom zůstali déle, než pouhé dvě noci podle jakéhosi našeho plánu, ale trochu jsme limitování Vánocemi, které rozhodně nechceme strávit  na cestě, myšleno tím přímo na silnici.


Příjemný kemp Porto Sole


Koupal se jen Conny



Kemp Porto Sole nedaleko Vrsaru musí být v létě mazec, ale teď v předvánočním čase…….klídek. Všichni obytkáři, vanisti a karavanisti si zdobili své příbytky do „vánočního“, 25. totiž příjde komise :-)  a bude hodnotit ten nejlepší, kterýžto obdrží bonus 300EURi na služby v kempu. Asi velká motivace :-) .


Asi nejlépe vyzdobený obytňák

....a karavan

Přímo v kempu otevřená hospoda, vytápěné sociálky, ve Vrsaru, asi 20min., další pohostinství, počasíčko taky jakžtakž, no paráda.

V pátek 23. přejíždíme na Cres potažmo dále na Lošinj. Záměrně trošku okoukáváme vnitrozemí na Istrii. Na trajektu z Brestove do Porožiny na Cresu pouhopouhé 4 obytňáky a jím podobné, které míří zcela určitě tam kde my, tedy do kempu Čikat v Malém Lošinju. Ale celkem je „ferda“ tedy ferry = trajekt, poloprázdný, je teplo a nebýt větérku je to na tričko.

Trajekt na Cres

Klasická cesta přes Cres, známe již téměř popaměti, v Osoru, naše srdeční místo na Cresu a prakticky v celém Chorvatsku, opravují otáčecí most ale vedle je takový menší nouzový.

Kemp Čikat je poněkud větší než Porto Sole, vybíráme plac hned u moře, tedy asi 15m, téměř na konci v zimě obhospodařované části kempu a ještě večer jdeme okouknout centrum Malého Lošinju. Malý Lošinj poměrně známe z několika kratších letních návštěv…hospody jsou převážně otevřeny, přímo v centrální části přístavu to fičí adventním programem, který připomíná spíše program silvestrovský :-) 

Fajn místěčko v kempu Čikat v Malém Lošinju



Procházkou do Malého Lošinju



Na pivu :-)



„Na Vánoce ráno, Štědrej den tehdy byl…. „ jedeme nakoupit ještě něco k jídlu a pití……Vracíme se s nákupem k autu a“ čumíme jak puci“, zadní okno naší dodávky popraskané, otevřeme, zavřeme dveře a je vysypáno, no to je „Ježíšek“. (vandal, někdo nechtěně a ujel?????). A tak místo Vánoční pohody na sluníčku, sháníme igelit, kvalitní lepící pásku a celé dopoledne a odpoledne si v kempu hrajeme na lepiče a karosáře. Docela solidně se nám to podařilo, nicméně program našeho Vánočního až Novoročního putování po chorvatských poloostrovech a ostrovech je silně narušen.



I když předchozí událost k Vánoční pohodě nepřispěla, snažíme se řídit Bajovskými desíti N: Nás, Nemóže Nič, Nikto, Nikde, Nikdy, Nijako, Ničím Naštvať (N****ť) Nazdar. (pro neznalé: Ivan Bajo, slovenský horolezec, 50, 60 a 70tých let , rovněž tak autor mnoha veselých povídek a zamyšlení a především kreseb ze života horolezců a turistů).  A tak si ještě na sluníčku u moře připravíme Vánočního Brancina, a další pochutiny k večeři či spíše pozdnímu obědu pěkně ještě venku. Skáknem ještě do kempové hospody na pivo, v 18 nás stejně „vyhodili“ bo zavírali……. :-)


Štědrovečerní večeře, či spíše pozdní oběd



„Co s tím?“ Oba svátky tady ještě zvládneme, meteorologové, resp modely hlásí že bude ještě pěkně ale pak má dva dny pršet a vítr atd. Dva dny se tak ještě věnujeme poznávání okolí Malého Lošinju a celého ostrova Lošinj, projíždíme téměř všechna městečka a vesničky a přístavy na pobřeží. Padá program výletu na ostrov Ilovik a vzhledem ke stavu našeho ALMíka rovněž další pokračování našeho čundru na Pag a případně ještě někde dále.

Výletem po Lošinju...tady se bude startovat světový pohár ve sjezdu na horských kolech


Veli Lošinj

Téměř celý Lošinj..vzadu Osorščica, nejvyšší kopec



Nad mapami a tabletem dumáme jak domů, naráz tedy nonstop se nám jaksi nechce a tak vyčmucháme, že v Grazu je otevřený kompletně vybavený stellplatz. V klidu tedy na „ferdu“, tentokrát z Meragu do Valbisky na Krk a z Krku už vijoo na dálnici a do Grazu. Příjemný, lehce dostupný stlp, sice trochu dražší (21EURi) ale rovněž luxusně vybaven. Zde návštěva místní hospody, začlo pršet a tak na nějaké prohlídky Grazu není pomyšlení.  Další den „pomalupopásajůc“ k domovu. Zaparkujeme ALMíka, v noci začlo sněžit a ráno je téměř půl metru, to jsou změny :-) .

Závěrem:
-        Vánoční (nebo celkově zimní) pobyt v Chorvatsku u moře není k zahození
-        Je poměrně teplo, tedy tepleji než doma, téměř ideální na turistiku, kterýchžto možností je tam  
      kopec
-        Na kolo by to  šlo také, ale chtělo by to o nějaký stupínek více
-        Je déle světlo
-        Všechno tam funguje a žije
-        Turistů je minimum, těch klasických plážových velká nula :-)
-        Doprava je velice řídká, speciálně v porovnání s létem či jeho okrajovými částmi
-        V kempech, tedy alespoň těch dvou kde jsme byli jsou přívětiví, ceny za kempování jsou také 
      přívětivější (Porto Sole 17 EURi, Čikat 13, za klasickou parcelu, vesměs na zimu uvolňují ty 
      nejlepší, včetně proudu, vody, internetu atd.)
-        Sociálky vytápěné
-        Tedy samá pozitiva :-)
-        …nebýt naši příhody na Štědrý den


          
       Určitě však příště!!!!!!!!!!!