KOPY LIDÍ NA MALÉ FATŘE

Pracovní záležitosti mne zanechaly v pátek v Ostravě až do večerních hodin a tak na oblíbenou Malou Fatru frčíme až v sobotu dopoledne…..no co se dá dělat. Sázíme, že na kterém parkovišti pod lanovkou v Vrátné budeme stát………prd, všechno po vrch plné, už jsem to otočil, že v tom davu se tam nemíním tlačit………ale přece jen jsme místečko našli. Nahoře taky dav, tak jen přes Chleb, na Hromové….ani tam vlastně neee, zrovna tam někoho „trefil šlak“, a na Chatu pod Chlebom, kde jsme již nebyli…….no, pěkně dlouho :-). Taky lidí „jak vopic“ . Jednou z posledních lanovek si to sfrčíme dolů, ještě (možná) domluvíme s Akinou (pěkná fenečka borderky) nějakou Connyho schůzku v Chotěbuzi. V Kolibě na Pasekách posedíme……..a na noc vyjíždíme zpět na parkoviště pod lanovkou :-), teď už tam není prakticky ani noha. V neděli se ještě mrkneme na Belské sály…….Opět mne napadá, co by mohlo zmírnit obrovský přísun tzv „outdoorových nadšenců“, ve všech disciplínách. Ale o tom někdy příště….:-)

JARO, LÉTO, BURČÁK, ZIMA

JARO, LÉTO, BURČÁK, ZIMA

Již asi čtvrtý rok opět ctíme tzv „burčákovou tradici“, ke které jsem se dostal někdy v devadesátých létech minulého století přestupem do HO Staré Město (u Frýdku Místku). Tato „tradice“ :-) navazovala na mnohdy šílené podzimní horolezecké srazy na Pálavě (občas nerady viděné tehdejšími orgány státní moci :-) ), a v tu dobu jsem si přejmenoval standardní 4 roční období (tak jak jsme se je učili ve vlastivědě) na Jaro, Léto, Burčák, Zima :-).
No nic, „čo bolo bolo“. Letos jsme za burčákem vyrazili, po dvou obdobích v okolí Strážnice a Petrova, zase více k Pálavě, konkrétně do Strachotína. Shodou okolností, bohužel, či bohudík?, tam probíhaly zrovna nějaké „burčákové dny“. Lidí jak „vopic“, kemp přeplněný „kultovními“ karavanisty, a kdo neměl na přesun od „sklépku ke sklépku“ kolo, jako by nebyl. Na 100 burčákových cyklistů připadalo asi 10 „těchsamých“ chodců. Také my jsme si kola vzali a použili. Pěkný ca 30km okruh do jihomoravského vnitrozemí, kdy jsme potkali nemnoho burčákových cyklistů, tedy až na ten závěr ve Strachotínské sklepní ulici :-), to byl maras.
No ale bylo docela fajn…a ověřili jsme si, že ve Věstonicích, naproti přes vodu ze Strachotína, přece jen není ten komerční kult vína tak rozvinut, tam jsme v neděli nakoupili………